Technika a otázky
VzpomÃnám si, kdy za mnou pÅ™iÅ¡el tehdy můj devÃtiletý syn a stále mÄ› dokola otravoval a dokola mi opakoval, že on by chtÄ›l také elektrokoloběžku. Abych se pÅ™iznala. Já jsem z tÄ›chto strojů mÄ›la opravdu veliký strach, pÅ™eci je to na naÅ¡em trhu teprve jenom chvilku a vůbec nevÃm, kdo vÅ¡echno tohle jeÅ¡tÄ› ověřoval. MÄ›la bych strach, že tÅ™eba syn nÄ›kam pojede a zapomene tÅ™eba zabrzdit. Je logické, že tohle se může stát. SamozÅ™ejmÄ› také na kole anebo tÅ™eba na Äemkoliv jiném jednoduÅ¡e ÄlovÄ›k může vždycky upadnout anebo také staÄÃ, aby ÄlovÄ›k najel tÅ™eba na nÄ›jaký kamÃnek anebo obrubnÃk a ihned veliké neÅ¡tÄ›stà může být samozÅ™ejmÄ› hned na svÄ›tÄ›.
Jenomže já jsem takový hodnÄ› nedůvěřivý ÄlovÄ›k, a hlavnÄ› už nevěřÃm technice, protože technika kolikrát dokáže ÄlovÄ›ka opravdu tak hodnÄ› zranit a zradit. Je to opravdu až smutné, protože napÅ™Ãklad můžete zranit i telefonem. Jenomže já to myslÃm tak troÅ¡ku obraznÄ›, protože kdysi, asi pÅ™ed pÄ›ti lety jsem pÅ™iÅ¡la právÄ› partnerovi na nevÄ›ru. Když jsem mu omylem nakoukla do sms zpráv v jeho mobilnÃm telefonu. Ale ano, opravdu to bylo omylem, protože mu zvonil budÃk a já jsem mu ten budÃk chtÄ›la vypnout a jakmile jsem ho vypnula, tak tam hned vyskoÄila textová zpráva.
SamozÅ™ejmÄ›, že to bylo od milenky, takže jsem si Å™ekla, že technika opravdu mÄ› nÄ›kdy také dokáže naÅ¡tvat. Ale co se dalo dÄ›lat. Nic. A když syn stále opakoval, že elektrokoloběžku má i jeho kamarád a jeho bratranec, že on by ji chtÄ›l taky, chvÃli jsem nad tÃm pÅ™emýšlela a zkouÅ¡ela jsem se také jeÅ¡tÄ› zeptat v rodinÄ›, jestli je to opravdu skvÄ›lý nápad. Nakonec jsme sehnali takovou elektrokoloběžku, která je spÃÅ¡e pro mladÅ¡Ã dÄ›ti a jezdà pouze jenom devÄ›t kilometrů v hodinÄ›. Řekla jsem si, že tohle bude asi ta nejlepÅ¡Ã volba, protože nÄ›jakou silnou elektrokoloběžku pro mého syna bych rozhodnÄ› nekoupila. MÄ›la bych veliký strach.Â